Marek Meduna

Umění v hranicích byrokracie, 2019, akryl na zdi, Vasil Artamonov, Alexey Klyuykov, Marek Meduna, Martin Zedníček 

Údolní 212/49

Ukázat na mapě →

 

Marek Meduna byl na Brno Art Open přizván s návrhem, aby reagoval na dvě kontroverzní situace, které vyvstaly ve veřejném prostoru města v posledních dvou dekádách. Jednou z nich se stal osud nástěnné malby Vasila Artamonova a Alexeye Klyuykova, kterou vytvořili pro předchozí ročník přehlídky v roce 2017 a která musela být proti vůli pořadatelského Domu umění města Brna, jenž bezmála dva roky usiloval o trvalé udržení díla na slepém štítu secesního nájemního domu, v důsledku politického rozhodnutí odstraněna. 

Ohniskem druhé situace je staveniště Janáčkova kulturního centra, což je projekt, který Brno bez úspěchu řeší už víc než patnáct let a která je od začátku provázena sérií netransparentních kroků – od nulového respektu k výsledkům první architektonické soutěže z let 2002–2003, přes nejasný výběr dalších architektů podílejících se na projektu až po žalobu na ochranu před zásahem do autorského práva podanou na město vítězným architektonickým studiem. V současnosti se výstavba centra zabrzdila v podobě velké základové desky, betonového „pole“ v centru města. 

Oba případy Marka Medunu podnítily k vytvoření dvou samostatných, ale významově propojených maleb – jakýchsi monumentálních popisek, v nichž splývá označující a označované. Malba je současně transparentem i kritickou notickou směřovanou vůči reprezentaci moci. Situování obou děl je lapidárně výmluvné: na jedno z nich nahlížíme z podhledu, na druhé naopak z nadhledu. Moment nadhledu je navíc zdůrazněn propojením s dalším dílem letošní přehlídky – observatoří Davida Helešice a Jaroslava Sedláka umístěnou na střeše kavárny Praha v Brně, kterou autoři příznačně nazvali 2021, což je doba, v níž je zdánlivě pevně zafixován „termín dodání“ koncertního sálu; obě mety se nicméně mohou velmi rychle ztratit v mlze futurální perspektivy, v níž budou s lehkostí překryty dalšími kauzami. Divák je postaven do dvou pozic: může být součástí davu, z něhož – při pozornějším pohledu vzhůru – může získat možná poněkud zašifrovanou, ale jasnou „informaci o stavu společnosti“. Stejně tak může být vybídnut k zaujetí jiné pozice, k mentálnímu povznesení se nad artefakt, ke kartografickému pohledu shora.